Každý máme nějaké, i když se nám to mnohdy nezdá reálné. Ale každý si můžeme vybrat školu, na kterou půjdeme studovat, stejně tak jako si každý můžeme vybrat práci, i když jde často v menších městech spíše o to, jestli vás vezmou či nikoliv. A po pár neúspěších si řeknete, že berete cokoliv, jenom abyste nemuseli neustále sedět doma bez práce ale, abyste už nějakou, a to jakoukoliv, raději měli, takže když vás pak vezmou, tak jdete pracovat. Takže si můžeme vybírat vlastně pořád, vždyť to říkáme. Vybíráme si i partnera, se kterým chceme žít či bydlet, i když pokud už nějakého máte již nějakou dobu, tak si spíše zvyknete, než abyste to měnili. Holt takový je život.

Mladí lidé jsou otrkanější

A také suverénnější. Už to nejsou takové ty zkušenosti, že když se mi něco nelíbí, tak nic neřeknu, ale mladší ročníky už bývají hodně otrkané. Řeknou si všechno, co se jim nelíbí nebo líbí, klidně se rozchází a schází s partnery, jak se jim to hodí, nebo jak se jim to líbí, protože nebudou přeci dělat něco, co nechtějí a tak tomu často nedají ani pořádnou šanci. Stejné je to se stěhováním, které není nikdy zcela jednoznačné a partnerovi i sobě musíte dát příležitost zvyknout si na nové prostředí, ale někdy to hned po začátku nevyjde a tak se často vracíme zpátky.